Etika, Filozofia

Kant – Poznámka k předmětu vůle

Kant Poznámka k předmětu vůle Podle Kanta „všechny materiální principy jako takové jsou stejného druhu a patří pod všeobecný princip sebelásky“.Tato teze je pravdivá, pokud spolu s Kantem uznáme, že motivací naší žádosti je...

Kant – Autonomie vůle

Kant Autonomie vůle Naše vůle je buď určována něčím mimo sebe (zákony mimo sebe) a pak je heteronomní, nebo je určována zákony, které jsou v nás samých, a pak je autonomní. Heteronomní jsou podle...

Kant – Čím má být vůle motivována?

Kant Čím má být vůle motivována? Veškeré chtění musí mít určitý předmět (materii). Ale tento předmět proto ještě není nutně motivem vůle. Určující důvod vůle (její motivace) může být dvojí: (a) empirický: motivace libostí...

Proč Kant odmítá jakýkoliv vztah k objektivnímu dobru? 2.

Proč Kant odmítá jakýkoliv vztah k objektivnímu dobru? 2. Kant definuje blaženost jako vědomí rozumové bytosti o příjemnosti života, která nepřetržitě provází celou její existenci. Principem, který se snaží učinit motivem vůle blaženost, je...

Proč Kant odmítá jakýkoliv vztah k objektivnímu dobru?

Proč Kant odmítá jakýkoliv vztah k objektivnímu dobru? Východiskem Kantovy etiky je povinnost, běžné vědomí povinnosti. Kant odtud odvozuje, čím se má vůle řídit (co ji má určovat neboli motivovat): Mravní povinnost musí platit...

Etická teorie Immanuela Kanta

Etická teorie Immanuela Kanta I. Kant žil 1724 – 1804. Jeho hlavní etická díla jsou Základy metafyziky mravů (1785), Kritika praktického rozumu (1788), Metafyzika mravů ve dvou dílech (1797). Kant (zaprvé) odmítá empiristickou etiku,...

Etické teorie teleologické a deontologické, Teorie dentologické

Etické teorie teleologické a deontologické Teorie dentologické Deontologické koncepce vycházejí z představy, že mravní závaznost jednání je dána o sobě, a nikoli ohledem na jakékoli cíle. (Řecké deon, -ontos znamená povinnost.) Mravní povaha kteréhokoli...

Etické teorie teleologické a deontologické, Teorie teleologické

Etické teorie teleologické a deontologické Etické teorie se liší nejen tím, zda pokládají mravní soudy za zdůvodnitelné či nezdůvodnitelné (teorie kognitivistické a nonkognitivistické), ale také – a především – tím, jaké povahy je základní...

Naturalistický omyl 3.

Naturalistický omyl 3. Moorova teorie není obecně přijímána. Ale i když nesdílíme jeho názor, že „dobré“ je intuitivně jednoduchý, nedefinovatelný pojem, a máme výhrady i k argumentu otevřené otázky, přesto zůstává důležité zjištění: Proti...

Naturalistický omyl 2.

Naturalistický omyl 2. Na základě tato chápaného významu slov “dobré” a “dobro” se nabízí tento CHYBNÝ ZÁVĚR (omyl): Domníváme se že “dobré” je možno definovat pomocí vlastnosti, jež dobru VŽDY A NUTNĚ náleží (kromě...